2019 -2020 SEASON

Klikněte na obrázky, dostanete nový link a nebo se obrázky zvětší - posuňte dolů pro další zprávy

Click on images for details and links - Scroll for more news


Dixieland a jazz je hudební styl, který vznikl na začátku 20. století na jihu Spojených států amerických smíšením afrických a evropských, hlavně francouzkych hudebních stylů. Původ slova jazz, které bylo pro označení této hudby poprvé použito okolo roku 1915, je nejasný, avšak pravděpodobně se jedná o zkomolenou zkratku jas(mine) v narážce na jasmínový parfém, populární v New Orleans (I když cimermanologové tvrdí, že se jedná o zkratku jména Jára Zimerman, který se údajně podílel na vzniku jazzu, ale na důkaz českého patriotismu změnil své jméno později na Cimerman). Na začátku 19. století rostl počet černošských muzikantů, kteří se učili hrát na evropské nástroje, především na housle, které používali k parodování evropské taneční hudby. Naopak bílí umělci, černě namaskovaní, v evropských a amerických show rozšiřovali černošskou hudbu mezi širokou veřejnost. Muzika z New Orleans měla velký vliv na vývoj raného jazzu. Jazzové kapely hrály v barech, nevěstincích a pochodové kapely hrály na pohřbech. Nástroje v těchto kapelách se staly základními nástroji pro dixieland: žestě (plechové dechové nástroje) a bicí. Na konci 30. let se dixielandová hudba, vracela se k původnímu kontrapunktivnímu neworleánskému stylu. Revivalů se zúčastnily dvě skupiny muzikantů. První skupina byla složená z hráčů, kteří v tradičním stylu pokračovali. Druhou skupinou revivalistů byli mladí muzikanti, kteří odmítli styl swingu a začali preferovat nové metody hry. V New Orleánském dixielandu se jednotliví muzikanti střídali v hraní melodie, zatímco ostatní improvizovali a hráli protimelodie. Mnoho jazzových hudebníků neumělo ani číst noty a tak sólisté i v předepsaných skladbách improvizovali. Hlavní melodie, známá jako „téma“, byla zahraná na začátku a na konci skladby, ale prostředek je vyplněn sérií improvizací nástrojů v kapele.
Evropsky jazz byla původně vážná hudba beze zpěvu a hrála se spíše na piáno, saxofon a klarinet. S jazzem v USA, neměla tato hudba nic společného. Čeští mladí avantgardní umělci však začali stále častěji jezdit do Mekky kumštýřů, do Paříže. Zde se setkávali s hudbou, jejíž rytmy a provedení více vyhovovaly jejich pocitům a celkové atmosféře doby. V roce 1928 byla v Čechách vydána kniha s prostým názvem Jazz. Byla to jedna z prvních evropských knih o jazzu.
Po nástupu fašismu se jazzová dixelandová hudba, stálá nežádoucí jako hudba méněcenné rasy. Podobně nesmyslné zákazy a omezení pokračovaly prakticky až do začátku 60 let protože se pro komunisty se tentokrát jednalo o “americkou muziku”.
Po druhé světové válce jako první vznikl “Czechoslovak Dixieland Band”, ve kterém hráli pozdější významní hudebníci, jako byl Jiří Slitr, Karel Velebný, Karel Danda, Vladimír Zižka a debutovala naše nejlepší jazzová zpěvačka Eva Olmerová. Nevím z jakých důvodů, ale po roce 1948 se název změnil na Pražský Dixieland, ale ani to nestačilo soudruhům a Pražský Dixieland po se čase odmlčel až do 60-tých let...Po dalších letech jsme dali dohromady nový Ceskoslovenský Dixieland Toronto. Premiéra kapely je 23. února v 5 hodin odpoledne, na koncertu nocturen, v hale kostela sv. Václava. Tradiční občerstvení je zajišteno.

Lado

Galerie

Nedělní koncert sice nebyl "jam", ale přesto se to Jirkovi Grosmanovi "povidlo".                   November 6.

Slyšeli jsme tradiční a známé jazzové hity skvěle provedené, jíž v komunitě zaběhlým, dokonalým Bohemian Swingem. Jirka Grosman je úžasný profesionál,který umí pobavit publikum, zahrát a ještě zazpívat a tak nedělni večer se nam všem náramě vydařil.

Také jsme slyšeli velmi hezkou skladbu, kterou složil Brandon. Aby jste věděli saxofonista Brandon Walker je velmi nadaný skladatel, převážně klasické muzlky a nezbývá než doufat, že jednou budeme moc udělat celý koncert z jeho práce.

                Text a fotky Lado

Koncert Dvořákova klavírního kvarteta                                                                 October 28.

Po méně úspěšných hudebních ventures do oblasti vážné muziky se našemu konzulátu podařila akce, na kterou budou naše komunity dlouho vzpomínat. Dvořákovo piano kvarteto opravdu zářilo po celé dvě hodiny. Komorní muzika s pianem má nenapodobitelné kouzlo a přitahuje potěšujícím způsobem tak, že kostel sv. Václava byl velmi slušně zaplněný. Nejpříjemnějším zjištěním je skutečnost, že na koncert přišla spousta lidí, které jsem na Nocturnech dlouho neviděl. Takže s komorní hudbou to je vyhra..! A teď už něco o samotném koncertě, protože jeho kvality stojí opravdu za ohlédnutí. Mahlerova tvorba získává na americkém “trhu” větší popularitu. Gustav Mahler ve své době byl jeden z největších symfoniků a byl uznáván jako jeden z nejlepších světových dirigentů. Po strhujícím “Mahlerove” úvodu, třívětá beethovenova kompozice v podání komorního orchestru je skvělá invence, která vyzařuje ze všech vět virtuózně provedenou rytmikou. Bravo! V druhé části programu, jsme slyšeli Dvořákův piano quartet nejen s úžasnou dynamikou, ale i komorně traktované, jedinečně znějící alternativní seskupení opět s vynikajícím rytmem. Slavnostní koncert se stal nezapomenutelnym triumfem komorní hudby a českého muzikantství. Náš konzulát spolu s Nocturnes připravili dokonalý zážitek více než stovce diváků. Výborně “knedlo vepřo zelo” dodalo českosti celému večeru.. “Dvořáci” jsou velmi žádanou skupinou a během týdne v Kanadě je uslyší v Oven Soundu, v Kitcheneru a ještě jednou v neděli v podvečer v Torontu, v kostele st. Andrew na mezinárodním gala koncertě.                                                                 Text a fotky Lado

Galerie

Dvořákovo klavírní kvarteto

Dvořákovo klavírní kvarteto patří mezi přední české komorní soubory. Ctí nejlepší české interpretační tradice a na nich staví svůj osobitý hudební projev a specifický zvuk. Již studium členů ansámblu u dnes legendárních umělců ( Ivan Moravec, Josef Vlach – Vlachovo kvarteto, Petr Messieureur - Talichovo kvarteto,  Milan Škampa – Smetanovo kvarteto, Miroslav Petráš – České trio) vtisklo všem členům ansámblu lásku a poctivý přístup ke komorní hudbě. V klavírním kvartetu se pak setkaly vyhraněné a silné osobnosti s mnohaletými zkušenostmi z významných a mezinárodně proslulých komorních souborů. (Slávka Vernerová se věnuje rovným dílem sólovému klavíru i komorní hudbě. Často spolupracuje s nejlepšími českými smyčcovými kvartety – Pražákovým, Haasovým, Zemlinským, Bennewitzovým a dalšími. Houslista Štěpán Pražák získal cenné zkušenosti jako primárius Českého filharmonického kvarteta. Violista Petr Verner byl 20 let členem Vlachova kvarteta Praha a violoncellista Jan Ždánský působil v triu Iuno a Kaprově kvartetu.)

Se souhlasem potomků Antonína Dvořáka a Dvořákovy společnosti soubor obdržel laskavé svolení užívat jméno „Dvořákovo klavírní kvarteto“. Po debutu na festivalu Pražské jaro následovala četná pozvání na významná česká i zahraniční pódia. Nedávno se kvarteto představilo v Londýnské Conway hall a na festivalu komorní hudby v Lutonu. Opakovaně se vrací na mistrovské kurzy do Cambridge. Kvartetu byla věnována díla významných českých skladatelů (Karel Janovický, Martin Hybler, Ondřej Kukal ad.). Dvořákovo klavírní kvarteto pravidelně natáčí pro rozhlas a televizi.  V listopadu 2018 vydala firma Supraphon debutové CD s kompletními Dvořákovými klavírními kvartety. Zahraniční kritika jej hodnotí slovy: "...souzní  jako kdyby spolu vyrůstali a interpretují hudbu Antonína Dvořáka jako kdyby ji měli v DNA... " V květnu 2019 získalo toto album nejvyšší ocenění prestižního francouzského časopisu Classica - SHOC de CLASSICA.

https://www.classicalmusicsentinel.com/…uartets.html

Více zde: https://www.dvorakpianoquartet.cz/biography-biografie/biografie-cesky/

Koncert Luboše Andršta a jeho skupiny v Torontu 

September 25.

Byl to nádherný blues-rockový koncert. Andrštova kapela bezmála zaplnila halu v kostela sv. Václava a to na středu večer bylo nečekané. Koncert trval více než dvě hodiny a po celou dobu bylo patrné, jak se všichni na pódiu i v publiku baví. Muzikální výkony jednotlivých hráčů souboru jsou špičkové, a tak jak jsem se zaposlouchal to úžasných improvizaci jsem ani nevnímal kde jsem. Byl jsem v té muzice! Luboš Andršt s jeho skupinou představil styl a interpretaci hudby, který v Torontu a ani v Chicagu není často slyšet. Jejich podání a arangma jsou dokonalá a unikátní. Středeční koncert sestával ze skladeb, které publikum většinou neznalo, ale v improvizacích byly slyšet tóny známých rokovych i populárních bluesových skladeb. Luboš patří už po léta ke světovým kytarovým špičkám a proto není divu že si ho vybrali a vybírají ostatní světoví umělci k doprovodným duetům, když koncertují v Evropě. Vynikající kytarista má ke svým výkonům odpovídající základní předpoklad: perfektní doprovodnou kapelu, kde každý hráč je mistrem svého nástroje a jejich hráčské mistrovství vytváří tím dokonalý posluchačský zážitek. část záznamu koncertu uvidíte později na našem torontském televizním vysílání “Nova vize”, čili zahájení devatenácté sezony a první “rokova” nocturna se vydařila “na plně pecky!"

Text a fotky Lado

V úterý večer v Torontské Mecce jazzu  - v REX hotelu,

bylo velmi dobře, když v rámci jazz - jámu si zahráli muzikanti ze skupiny Luboše Andršta.To byla paráda a po jejich pár skladbách mi manažer restaurace a pořadatel jamu přišel s úsměvem oznamit, že jestli ještě jednou přijdou tak to bude moc zavřít, protože lidi po nich  nechtěli nic jiného poslouchat. ..Jsou to výborný kluci.

Text a fotky Lado


B.B. King s Lubošem Andrštem - to musíte slyšet

Luboš Andršt

začal hrát na kytaru už ve 14 letech. Rock začal hrát amatérsky v roce 1966 v kapele Roosters a v roce 1969 založil vlastní profesionální skupinu, trio Blues Company Ltd., kde s Andrštem, ještě hráli Michal Bláha (bass) a Tolja Kohout (bicí), krátce si zahrál v legendární skupině George & Beatovens. V roce 1970 se stal členem skupiny Framus Five, která se ale ta se téhož roku rozpadla. Nahrávání alba měla skupina přislíbeno a tak v lednu 1971 vzniklo LP “Město ER”, které představuje první Andrštovy studiové snímky. Na začátku 70. let působil v jazz-rockovém souboru Jazz Q Martina Kratochvíla, se kterým v roce 1972 se L. Andršt zúčastnil mezinárodních jazzových festivalů ve Francii a Finsku. V na začátku sedmdesátých let vznikl Energit a posupně Andršt přivedl jiné muzikanty s bluesovými kořeny, mj. Vladimíra Mišíka a Emila Viklického se kterým hrál do devadesátých let. Na začátku roku 1981 založil novou kapelu Blues Band Luboše Andršta, ve které tehdy působil slovenský zpěvák Peter Lípa. V květnu 1981 Andršt vystoupil v Bratislavě i s Vargovou skupinou Collegium Musicum s Pavlem Hamelem a krátce na to nahrávali dvojalbum Divergencie. V roce 1992 Luboš Andršt naplno obnovil svůj Blues Band. Od roku 2000 Luboš Andršt také opět spolupracuje se zpěvákem Michalem Prokopem a s obnovenou skupinou Framus Five. V současnosti vystupuje se svými kapelami Luboš Andršt Group, Blues Band Luboše Adršta, Framus Five, trio Prokop, Andršt, Hrubý a skupina Energit. Během svého muzikální kariéry si zahrál s mnoha předními světovými muzikanty z oblasti jazzu, rocku a blues, mimo jiné též s Paulem Jonesem, Dizzy Gillespie, Katie Webster a americkým zpěvákem a kytaristou Danny Robinsonem a v roce 1998 Luboš Andršt společně vystoupil v pražském Kongresovém centru s legendárním americkým bluesovým kytaristou a zpěvákem B. B. Kingem a podruhé Luboš Andršt hrál s B.B. Kingem 9.7. 2000 ve Zlíně, v klubu Golem. V minulosti jsme měli možnost vidět a slyšet většinu jmenovaných špičkových českých a slovenských hudebníků, spoluhráčů Lubový éry na akcích v Torontě. Ať již to byly akce Nocturen, Martina Rejzka nebo Jana Kosiby a moje.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   Lado